Po delší odmlce se opět hlásím v plné síle.
Posezónní volno bylo příjemné, ale po 3 týdnech už mi sport začal hodně chybět. Přestože jsem netrénovala, neměla jsem na nic čas a necítila jsme se dobře. Upadla jsem do špatných nálad a nedokázala jsem si představit, jak budu zvládat školu až začnu opět trénovat. Jakmile jsem se vrátila ke „svému“ režimu, nálada se zvedla. Pod tlakem stíhám mnohem více věcí, jsem spokojenější. Sport je můj život a život je můj sport.
Do tréninku jsem naskočila rychle, radikálně a to hned úvodním reprezentačním soustředěním na Šumavě, které se konalo pod vedením Honzy Řehuly. Honza byl zvolen hlavním trenérem seniorské reprezentace a výběru A kategorie do 23 let. V Železné Rudě jsme strávili výživných 5 dní. Jezdilo se na kole, běhalo, posilovalo a chodilo na výšlapy. Za těch pár dní jsme stihli odtrénovat více jak 27 hodin. Především jsme však poznali, jaké to je trénovat a makat pod vedením olympijského medailisty. Honza mezi nás vnesl týmového ducha a také nový impuls.
Dalším kempem byl plavecký VT v Plzni. Tentokrát „jen“ čtyři intenzivní dny, během kterých jsme odtrénovali neuvěřitelných 18 hodin. Během kempu jsme si dokonce stihli i zazávodit. Po sobotním plavání jsme se hromadně zúčastnili i krosového běhu „O Mikulášskou berlu“. Sice mě bolelo celé tělo, ale po výstřelu se ve mně probudil soutěživý duch a běželo se mi dobře. Závod jsem vyhrála téměř o 3 minuty před Evinou Potůčkovou, která s námi rovněž absolvovala celý kemp a zároveň zvládala odbíhat do práce, večer rychle uspávat děti. Mezi muži rovněž suveréním způsobem zvítězil Franta Linduška.
